První sekání po výsevu provádíme přibližně při výšce 10 cm na výšku strniště zhruba 5 cm. Při sekání používáme sekačku s ostrým a dobře seřízeným žacím ústrojím, aby nedošlo k poškození nově vytvořeného kořenového systému.
Výšku sekání v následujících sečích snižujeme až na požadovanou výšku pro daný typ trávníku (u parkových trávníků - 15-25mm, u sportovních 30-45mm). Při seči by neměla být odstraněna více než 1/3 výšky porostu.
Další sečení přizpůsobujemerychlosti růstu trávníku. Po začátku jarního růstu v březnu a dubnu začíná nejintenzivnější růst v období května a června. V letních měsících se díky častému suchu projevuje růstová deprese (trávníky bez trvalé závlahy doporučujeme v době přísušků sekat na vyšší strniště) K dalšímu oživení růstu dochází v září. Všeobecně se dá říct, že do časného léta sečeme nejméně 1x týdně, později 1x za dva týdny.
Sekání je zábava, foto - archiv Rožnovská travní semena, s.r.o.
Posečená travní hmota se většinou z povrchu odstraňuje, a proto je většina sekaček opatřena sběracím košem. Používáme-li sekačku bez sběracího koše, musí se posečená tráva vyhrabávat, aby nedošlo k poškození trávníku, zvláště při větším nárůstu porostu v období intenzivního růstu.
Druhou možností je ponechání posečené trávy na trávníku, tzv. mulčování. Předpokladem správného mulčování je časté a nízké kosení, kdy se mulčuje jen malé množství travní hmoty. Jemný mulč se pak snadno dostává do volných prostor mezi odnože rostlin trav až k půdě. Zde dochází za příznivých mikroklimatických a mikrobiologických poměrů k jeho rychlému rozložení a obohacení kořenové zóny o živiny.
Mezi ně patří zejména - uhlík (C), kyslík (O), vodík (H), dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Hlavní živiny, tj. dusík, fosfor a draslík mají být zastoupeny v poměru 6:2:3-4. Běžné roční dávky fosforu a drasla aplikujeme během měsíce září, kdy jsou vhodné vláhové i teplotní podmínky pro jejich příjem. Dusík aplikujeme v několika ročních dávkách (od časného jara do poloviny září). Jednorázová dávka dusíku by neměla překročit 5g/m².
Na druhé straně dlouhodobý přebytek vody škodí. Zavlažování plochy před vzejitím trávníku provádíme jen v nejnutnějších případech. Jsme-li přesto nuceni zavlažovat, přistupujeme k tomu tak, aby závlaha byla rovnoměrná a nedocházelo k přemisťování semen (splavení). Závlaha musí být pravidelná, aby nám naklíčená semena nezaschla. Zavlažujeme minimálně do vývoje 3 lístků trávy. Závlahu provádíme vždy večer, kdy nižší teploty v noci snižují výpar a dosáhneme tak vyššího účinku závlahy.
Pro hráče golfu je na greenu sedmikráska chudobka určitě nežádoucím plevelem, zatímco pro chalupáře může být v trávníku jeho přirozenou okrasou. Proto k regulaci plevelů v trávníku přistupujeme na základě znalosti, který plevel chceme zlikvidovat, a podle nich vybíráme i herbicid. V trávníkářství jsou v současné době nejčastěji používány herbicidy na bázi účinných látek MPCA, fluroxypyr a clopyralid. Tyto přípravky a jejich kombinace jsou k dostání i malém balení.
Ve fytopatologii trávníků je třeba počítat s tím, že původce onemocnění je přítomen vždycky. Projevuje se však tehdy, když se vyskytnou pro chorobu příznivé vnější podmínky nebo je-li travní porost z různých příčin oslaben. Mezi nejčastější onemocnění trávníku patří - plíseň sněžná, travní rzi, stéblolam, antraknóza trav, suchá skvrnitost. Ochranu proti chorobám a škůdcům je možné rozdělit do dvou typů - přímá a nepřímá ochrana. Mezi přímou ochranu patří fungicidy, případně další chemické přípravky. Nepřímou ochranou rozumíme správnou péči o porost. Kombinací těchto dvou typů dosáhneme zdravého trávníku.
Důvody mohou být různé. Nevhodné ošetřování, poškození nadměrnou zátěží, nedostatečná výživa, poškození po zimě a jiné. Pokud to stav trávníku vyžaduje přistoupíme regeneraci. Z trávníku odstraníme hráběmi všechnu starou trávu, aby nově zasetá semena mohla vyklíčit. Po mechanickém zásahu následuje přísev travní směsí do prořídlého mezernatého drnu popřípadě na holá místa. Travní směs použitá na dosetí by měla odpovídat původní směsi.
Pokud má trávník zcela nevyhovující druhové složení (více než 50% plevelů nebo nevhodných druhů trav), které brání jeho funkci, je účelnější přistoupit k jeho úplné obnově.
Pokud trávník již neplní svou funkci, je lépe přistoupit k novému založení, foto - archiv Rožnovská travní semena, s.r.o.